CELKEM km: 517 DEN/km: 80 PRŮMĚR km/h: 18,4 MAX km/h: 34,5 ČAS: 4h:23m JÍDLO: Pizza v Liepáje v 'chilli pizza' SPANÍ: Širák na pláži za Liepájou (výhled na větrák) POZNÁMKA: Spánek u majáku parádní. Nefoukalo a ani čumilů ráno moc nebylo. Přišla se na nás podívat jen paní co bydlí vedle, sbírala odpadky a tak jsme jí přispěli s troškou do mlejna. Vykopali jsme se až nějak po jedný. A čekala nás ta děsná asi 8 kilometrová cesta po tý štěrkový cestě. Naštěstí je pondělí, a silničář v rovnátku(buldozer) všechny ty příčný rolety srovnal. Takže cestovní rychlost šla až na 14 kilometrů, což oproti večerním 7 byl úspěch. Na konci, na křižovatce stopoval párek - kanaďan a australanka. Že prý jedou z norska do Rigy. Kanaďan poznal naší vlajku :) No a potom už následovalo rozdělení s Martinem. Ten si to teď pošine zpět do Litvy a pak na bělorusko a ukrajinu. My míříme na Liepáju, kde potřebujeme vyměnit peníze, ale asi se tam nedostaneme včas. Cestou zastávka na benzíně asi 25 kiláků před. Nemáme vodu ani co jíst a ani peníze. Takže platíme kartou, jakožto že ne poprvé a ani naposledy. V Liepáje hned na začátku vidíme maxima obchoďák a vedle pizza. A tak zkoušíme Lotyšsku pizzu a lotyšské pívo. Mají parádní tištěný menu - nějakej grafik/fotograf se kreativně vyřádili. Je ve velikosti krabice od pizzi, takže asi 30x30 a mají tam krásný fotky jídel, takže lze vybírat i očima, což "není" dobrý, protože nevíme co si objednat :) Pizza 30cm stojí 1.80 latu až 4 laty. Pivo asi 0.90 lat. Honza vedle skočí do maxima a potká tam človíčka co emigroval a teď už je v Lotyšsku zpět a podniká. Dal nám vizitku ať mu písneme jak se nám daří v petrohradě :) Projíždíme město, koukáme na park a tradá z města. Cestou vidíme pěkný domečky ve městě, takový ty typicky severský. A o kousek dál na periferii paneláky po rusácích. V některých bydlí místní, a tak půlka je vybydlená jako po cikánech. Taky tu stojí takovej ten typicky ruskej palác s těma zlatýma věžičkama(pravoslavnej kostel či co) jako z filmu, ale je obestavěnej právě těma panelákama. Docela tragický. Máme z okolí divnej pocit, je už dost pozdě a nevíme na koho narazíme. O kousek dál už kilák za městem narážíme na kola s typicky německejma brašnama. Majitelé jsou opodál a asi přemýšlí kde to zápíchnout na noc, a nebo se kochají krásným západem slunce u moře. Říkají že to jsou francouzi, takže se mému odhadu že němci smějí. Vysvětluju proč jsem si to myslel. Klasická konverzace, málokdo krom turistů umí anglicky :) Říkají, že jedou kolem evropy. Že jsou už 5 měsíců na cestě a že je ještě dva čekají. Vypadají jako typičtí špéraci, takoví fousatí pohodáři. 3, 4 kiláky potom nalézáme naše spaní. Opět krásná pláž, tentokrát skoro určitě ráno bez čumilů.