CELKEM km: 1523 DEN/km: PRŮMĚR km/h: MAX km/h: ČAS: h:m JÍDLO: Chipsy a mars tyčka ve vlaku v polsku. SPANÍ: POZNÁMKA: Spaní ve vlaku bylo v pohodě i přes několikero buzení celníky. Je super, že už nám zas začíná přibývat čas :) Ráno máme o hoďku víc spánku a je to znát. Ten časovej posun se na nás dost tvrdě projevil. Blbý 2 hodiny, ale to potom jdete spát až ve 2 - 3 v noci, místo v půlnoci, a ráno spíte místo do 9 do 11. Je to fakt znát. Uvidíme co to udělá na zélandu s 12 hodinama :) Snídaně v jídelním voze, čaj a sušenky. Platíme ještě rubly. Pak výstup. Odmotáváme kola ze stropu. Šéfikovi vracíme hadry, děkujeme za vstřícnost, že nám dopřál azyl a podáváme ruku. Je to sympatický "nádražák" jako všichni jeho kolegové(i ti v sukních :)
Jsme ve Vilniusu. Věci házíme do skříněk a jdeme do města, máme hoďku. Kupujeme prostěradlo a smršťovačku. Bude lepší kola zabalit, přes hranice pojedeme velkým vlakem do Waršavy, tak ať nás vezmou, protože teď už se za nás nemá kdo přimluvit.
Jedeme z Vilniusu do Šestokai(LT), tam máme hoďku na přestup na vlak asi z moskvy do Waršavy. A v 21:39 nám jede vlak do prahy. Máme 9 minut na vyložení/naložení kol, věcí a koupení lístků. Nemluvě o zorientování se na waršavském nádraží. Ve vlaku se ptáme mladé slečny konduktorky jestli neví na jakou kolej přijedeme a z jaké jede vlak na prahu. Ta nás ujišťuje, že ten vlak v 21:39 nemá nikde napsanej. Že jediný co jede na prahu jede 21:20 což je ale 10 minut před naším oficiálním příjezdem. Volíme tedy variantu jízdy do nějakýho polskýho města co nejvíc u hranic. Nejlíp vypadá jeleni gora. Jede to za hodinu a jsme tam v 9 ráno. Pan havel pro nás dojede a v 10 jsem v práci.
Jeli jsme z litvy s takovou babčou, dalo se sní v pohodě povídat, tak jsme jí vyprávějí kde všude jsme byli. Byla to litevka, žijící v polsku. V dalším vlaku parádní chlápek s dcerkou. Jedou z lodiček. Ukázal pohledy a vypadá to tam pěkně. Říká, že taky lehce jezdí na kole, ale že né jako dřív.
Waršava je děsně velký podzemní nádraží. Co jsem tam hoďku stál, tak zhruba co 5 minut to příjezd nějakýho vlaku. Z toho hodně mezinárodních moskva berlín a podobný. Nalézáme co máme, sedáme do plnýho vlaku. A lidí stejně jak v předešlém vlaku a přibývájí. V polsku ten vlak používá hodně lidí. V litvě taky, ale s polskem se co do kvality až na naše pískací vagóny(to ukrutný pískání jinde než u nás neuslyšíte) můžeme měřit. Ale litevským drahám nesahá ČD ani po ty pískací kolečka. Vlaky tam jsou krásně čisté. Sedačky jak v letadle, v každém vagónu je občerstvení, který ovšem není drahý. Každý vagón má svého šéfika, který(rá) se o vás stará. Hlídá si už při vstupu lístky - nastupovat se dá jen jednou stranou vagónu. Pak má čas dělat kafíčko, poradit. Ikdyž to znamená podstatně víc zaměstnanců, tak ale v důsledku ty vlaky mají i 6 vagónů, ale jsou plný. A je to taky tím, že za tyhle služby se neplatí nijak moc. Vlak je normálně levnej (tím myslím levnější nežli u nás) a navíc ty vymoženosti. Místenky a krásné uniformy zaměstnanců samozřejmostí. Nevim, kde je u nás chyba. Ujel jsem s litevskými železnicemi asi 1000 kilometrů a totální a úplná spokojenost.
Ve vlaku do jeleni gory sedíme opět v plném kupéčku. Jeden asi študák, starší pán co pořád jen spal, dva chlápci co pili pivo a pak naše známá z předchozího vlaku. Ty dva chlapíci nevypadali zrovna jako společníci do divadla :) Semtam za náma přiběhla jedna lopata, co se chvástal, že dělá v praze. Neříkal to nám, ale právě těm dvěma individuím. Pochopil jsem že kšeftuje s černou muzikou a Amstronga tím asi nemyslel že :) Aniž by věděl, že mi dva jsme češi začal do těch dvou hustit úžasný věci o čechách. Jak se tu máme jako prasata v žitě, že jezdíme v nóbl autech, samej bavorak, mercedes, po 2 letech je ani neprodáváme ale rovnou dáváme do šrotu a kupujeme místo nich hammery. Že není problém vidět na ulici zaparkovanejch 10 hammerů vedle sebe. No a teď si představte jak jsme se s honzou cejtili :) V duchu si říkám, že asi chyba říkat těm lidem že jsme z čech :) Nevím no, ale nevšimnul sem si v garáži mercedesu :) a 10ti hammerů na ulici :) Ale kdyby jste viděli jak mu to žrali :) Pak mu řekli, že jsme z čech, pokoušel se nám něco říct, ale byl tak vožralej, že bylo lepší se s nim nebavit.
