DATUM: 18.10.2006 DEN: 13. Streda OBED: na ceste VECERE: opet ma oblibena vykrmna SPANI: Chian House, Chiang Rai START: CIL: UTRATA: ubytovani 150B, motorka 500B, benzin 120B POZNAMKA: Tentokrat jsem to chtel vzit do niziny na opacnou stranu nez hory. Provoze jsem chtel videt Mekong. Jel jsem opet kus po highway cislo jedna ale v Mae Chan jsem zahnul vlevo na Chiang Saen. Mistni nemocnice tu mela na nabrezi rozdelany stan a v nem masazovali. Ne ze by tu byly masaze neco divnyho, ale byli tam na me malinko vic zvedavi a byla tam prekrasna sestricka. Takova jina holka nezli ostatni tady v jejim veku. Dal jsem si koktejl a ananas a vyrazil na Golden Triangle. Coz je Barmsko-Laosko-Thajska hranice. Tam kupuju posledni kousky cajovyho nadobi, davam dva koktejly v baru. Jsou drazsi nez na ulici, ale o poznani lepsi. Sice nevim jak lze vylepsit dokonale ale jak vidno jde to. Maji tu uplne super koktejly ze zelenyho caje. To uplnej luxus jak to chutna. Fakt jsem v zivote nemel lepsi, a to si davam sejky dost casto. Ta lahoda stoji jenom 50-60 bahtu, to je desne levny, za to vam v cechach nenamichaj ani vodu s ledem :) Ty ceny jsou desne v nepomeru s ubytovanim nebo jidlem. Ale coz.
Na trianglu jsem se zdrzel dyl nez jsem mel v planu, a tak na zpatecni ceste se uz v Chiang Saen nezastavuju jak jsem puvodne chtel a pokracuju primo na Chiang Khong, neboli laosky Houayxay, tedy jeden z peti hranicnich prechodu pro farangy. Chtel jsem mrknout jak to tam je az tam zitra nebo pozitri pojedu busem.
Domu jedu dost pozde a tak po tech okrskach dost mazu. Za celou onu dosavadni jizdu me nikdo nepredjel. Jezdi tu tak do kila. Ja to stradoval 120 jak to slo. Stejne me ale 30 kilaku pred mestem chytla bourka, takze jsem zastavil pod strechou. Mezitim se setmelo, coz tady je hned, takze jsem musel jet za tmy. S tim svetlem co to enduro ma jsem si netroufnul let vic jak 40 za hodinu. Takze trasu kterou bych za svetla ujel za 15 minut jsem jel skoro hodinu :)
Jelikoz jsem nakonec stejne zmoknul chtel jsem si nejdriv dat sprchu a pak jit do mesta na veceri do svoji oblibeny kuchyne. Jenze lenost stitezila(prselo) nad prachbidnym hladem a tak jsem usnul u trpaslika.
